Hry nejen na dlouhé zimní večery

„Mlsná kozo, pojď na zelí, máme dobrý, kyselý“

 

Tuto hru může hrát i menší počet hráčů. Nejdříve se vybere „mlsná koza“, která odejde z místnosti za dveře a čeká, až ji ostatní zavolají. Mezitím dá jeden z přítomných v místnosti některémuzasněžený dům.jpg

z hráčů malý předmět do dlaně tak, aby ani ostatní neviděli, kdo kamínek ukrývá. Všichni se posadí vedle sebe s nataženýma rukama, uzavřenýma do pěsti a zavolají na čekající mlsnou kozu

za dveřmi: „Mlsná kozo, pojď na zelí, máme dobrý, kyselý.“ Onen hráč „mlsná koza“ vejde a snaží se podle chování hráčů uhodnout, v jaké ruce se kamínek nachází. Pak ukáže na onu ruku, kde myslí, že by mohl kamínek být. Tento hráč dlaň otevře. Pokud zde kamínek není, otevřou své dlaně všichni ostatní, aby se vidělo, kde byl kamínek ukrytý. Hráč „mlsná koza“ jde znovu za dveře. Pokud kamínek nalezne, jde za dveře hráč, u něhož se kamínek našel. Nyní je „mlsnou kozou“ zase on. A tak stále dokola, dokud vás hra baví.

 

„Tichá pošta“

 

Čím více hráčů tuto hru hraje, tím lépe, protože pak je větší šance na humornější výslednou větu, která vznikne po předávání si slova nebo věty. Hráči se posadí vedle sebe. První vymyslí větu (je dobré si ji napsat na papír), kterou pošeptá sousedovi. Ten předá šeptem do ucha to, co slyšel, zase svému sousedovi a tak dál a dál, až ten poslední vysloví nahlas onu větu, kterou mu předposlední hráč pošeptal. Pak i první hráč řekne pro srovnání nahlas větu, kterou vymyslel. Většinou je ono sdělení velmi odlišné od věty původní a všichni se pořádně zasmějí a pobaví.

 svítící lampička.jpg

„Hoří, hoří, přihořívá“

 

Hráči si zvolí předmět, který v místnosti schovají na nějaké místo. Třeba malý míček.

Před uschováním míčku jde jeden jako hledač za dveře a čeká na zavolání, že už může vstoupit a začít hledat. Hledač vstoupí a zkouší místa, kde by mohl být míček ukrytý. Pomáhají mu rady ostatních. Když se blíží ke schovanému míčku, říkají: „Přihořívá, přihořívá.“ Pokud je míček uschovaný někde úplně jinde, říkají: „Zima, zima.“ Podle těchto sdělení se hledač pomalu blíží

k míčku, až přijde nejblíže k onomu místu a nalezne ho. Ostatní pak vesele volají: „Hoří, hoří!“

Za dveře jde další hráč, a tak se postupně všichni v hledání vystřídají.